Autor stránek

Autor stránek

Jsem nástrojem dobra,
bojovníkem temnoty,
jsem splozen ze zla,
však pln dobroty.

Segoves

v proudu myšlenek

Jedna z prvných milostních básniček.
**********************************************


Utkvělost vzpomínky

Když vidím pole s obilnými klasy,
stromy s podzimním listím,
vždy vzpomenu si na tvé vlasy
a jsem náhle šťastným.

Když jdu kolem vzrostlé lípy u rozcestí
a přivoním si k jejím květům nasládlým,
vzpomínku na pocit blaženosti,
v mé rozechvělé hlavě pevně zakotvím.

Vzpomínku na tvůj hlas,
jenž je stejně voňavý,
jak ty květy, kterých se netkne čas,
jak ty květy lipový.

Když ztrácím sílu jít dál v těžkosti tempa dnešní doby,
svou víru v ideál a vidím mých snů hroby.
Vždy vzpomenu si na tvé oči,
které jsou snad přeludem,
přeludem jenž nepomijí,
úchvatným to obrazem,
jsou chrámem té mé pevné víry,
žes ty *Eponou.
Opět zdráv pln nové síly,
vstávám z kolenou.

Když vztek mnou zmítá a ovládá mou mysl,
stačí vzpomínka na tvá ústa a vztek prudce klesl.
Stačí nepatrná vzpomínka na tvá úchvatná ústa,
které jsou mým ópiem z červené jeřabiny,
svěžím likérem zpěnělé mořské vlny.

Když potemnělá zem při západu slunce
kreslí bizardní stíny pomocí světla roztřepeným štětcem.
Tak ptáci jdou spát
a noční šelmy lovit.
Je cítit noční chlad,
vhodnost doby své sny vzbudit.

O čem se mi bude zdát ?
To je mi předem jasné,
no přeci o tobě! Třeba tisíckrát,
i tak to bude krásné!
O čem budu dnešní noci snít?
To snad není tajné.
Přece o tom jak jdeme spolu k čistému potoku pít
v letních dnech, jenž budou parné
a já bude se ostýchat tě políbit u mořské vody,
tvé vlasy pohladit mezi lipovými stromy
a to jen z té nekonečné úcty k tobě.
Druidská poučka: "pravda proti světu"
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one